Rekuperace svépomocí II
...jak neudělat chybu při montáži
Zde shrnujeme základní seznam chyb, kterých je dobré se vyvarovat, když se pustíte do montáže systému větrání s centrální pasivní rekuperací tepla (bez tepelného čerpadla, dohřevu nebo chlazení) sami. Pokud je to možné vždy využijte služeb odborníka (nejlépe autorizovaného projektanta) a montážníka. Článek shrnuje naše osobní názory získané několika lety užívání systému větrání s rekuperací a samozřejmě také zkušenosti z několika set našich instalací, které jsme za posledních několik let instalovali na klíč po celé ČR.
Co je přívod, odvod, sání, výfuk vzduchu? Kde se umísťuje tlumič hluku? Podívejte se na jednoduchou skicu v následujícím článku- Rekuperace svépomocí III...jak nakoupit u nás na eshopu
Jak postupovat, před nákupem, jak požádat o radu si přečtěte ve článku Rekuperace svépomocí I. ...před instalací
OSNOVA ČLÁNKU:
2) Sání a výfuk (exteriér- jednotka)
3) Přívod a odvod (jednotka – interiér)
1) Rekuperační jednotka
Pozice
Rekuperařní jednotku instalujte vždy na dostatečně nosnou konstrukci nepřenášející hluk. Pozor na dřevostavby!!!
Ideální je technická místnost, co nejvíce vzdálená od ložnic a pokojů.
Pro nástěnnou rekuperační jednotku si raději nechte celý prostor od země až pod strop.
Pro podstropní jednotku je obvykle nutný prostor pro tlumiče hluku a ohyby sání a výfuku. Takže pokud není technická místnost v daném směru přes 3,5 m dlouhá, tak instalace nebude zcela ideální a možná stojí za zvážení jiný typ jednotky.
Rekuperační jednotku nelze instalovat do exteriéru (neznáme snad žádnou ve velikosti pro RD, která by to umožňovala). Okolní teplota by měla být cca 5-50°C (přesný rozsah záleží na výrobci). Ideálním řešením je, pokud je okolní teplota jednotky co nejvíce podobná interiérové. Pak se přes stěny jednotky neztrácí teplo ani chlad, který chceme zpětně vracet. Tělo jednotky je samozřejmě izolované. Jednotku proto není vhodné instalovat na půdu pokud není součástí tepelné obálky budovy nebo do nevytápěné garáže. Při instalacích na půdě, je nutné zvážit i přenos hluku přes strop.
Příprava
Nezapomeňte na odvod kondenzátu a přípravu kabeláže (napájení, ovladač, internet, boost tlačítka, čidla atd. – vše s dostatečnou rezervou).
Dbejte na volný odtok kondenzátu, nesmí zamrznout a nesmí být vprotisměru přetlačen např. vodou z pračky – tzn. použijte sifon, uvedený v návodu k jednotce.
Nikdy jednotku nepoužívejte pro dosoušení stavby, která není dokonale čistá, zbavená prachu. Hrozí její trvalé poškození. Stejně tak základní jednotky, které nabízíme nejsou vhodné pro větrání bazénů apod.
Jednotku nechte zapojit a systém zaregulovat odborníka s osvědčením výrobce, vyhnete se problémům s případnou reklamací.
2) Sání a výfuk (exteriér - jednotka)
Fasádní stěnová mřížka musí mít dostatečnou průtočnou plochu, odpovídající min. průtočné ploše potrubí.
Výfuk směřující na střechu (střešní hlavice) bývá méně ekonomický než na fasádu. Způsobuje problémy s odvodem kondenzátu (lze řešit kondenzačními kusy). Na opak v extrémní zimě nezpůsobuje námrazu na fasádě a v případě umístění sání na fasádu, je téměř jisté, že se sání s výfukem nesmísí.
Výfukovaný vzduch nesmí ovlivňovat sání. Exitsují i kombinované (sdružené) mřížky na fasádu, které ale za špatných povětrnostních podmínek nemusí být 100% funkční.
Sání volte z nejčistější strany domu, světová orientace nehraje velkou roli. Nestíněná jižní strana přináší problém v létě. Sání u rodinných domů na střechu nepatří (odvětrání kanalizace atd.).
Na sání je vhodné instalovat klapku řízenou servopohonem, v málo větrných oblastech však postačí i zpětná klapka. Výběr klapky a servopohonu, musí odpovídat typu jednotky.
Pokud neplánujete časté vypínání systému na výfuku instalujte zpětnou klapku. Dejte pozor na osu motýlkových klapek a pozici UP u supertěsných klapek.
Výfuk věďte pokud možno vytápěným prostorem. U jednotek s klasickým deskovým výměníkem, které odvádí vzduch s 99 % RH, může vzniknat při ochlazení potrubí okamžitě velké množství kondenzátu.
Větve Sání a výfuku by měly být co nejkratší (cena materiálu, riziko kondenzace vlhkosti), jednotku proto plánujte spíše blíže exteriérové zdi.
Potrubí pro sání a výfuk musí být dokonalé izolované – bez kompromisů. Pro rozvody do 200 mm použijte potrubí EPE (HR-WTW) nebo ADURO a tvarovky tohoto systému. Pro větší rozměry doporučujeme systém SPIRO a kaučukovou izolaci.
Levnější řešení s potrubím typu SONO, ALU apod. NEDOPORUČUJEME!!! V ohybech ztrácí svoje tepelné vlastnosti. Ani kvalitnější verze s parozábranou nefungují, voda se nahromadí v části potrubí, a to se následně zbortí.
3) Přívod a odvod (jednotka – interiér)
Tato část rozvodů bývá vedena ve vytápěném prostoru, aby rekuperace tepla měla smysl vzduch nesmí ztrácet teplotu v rozvodech!
Kvalitní tlumič za rekuperační jednotkou je základ. Doporučujeme flexibilní (sono extra) a to pro přívod i odvod vzduchu.
Při plánování rozvodů zvažte hlukové poměry v domě. Nejvíce se nám u rodinných domů osvědčil z pohledu přeslechů hvězdicovitý systém s rozdělovacím boxem a flexibilním potrubím (max. délka 15 m a minimum ohybů). Více o typech rozvodů ve článku zde.
Potrubí mezi tlumičem a rozdělovacím boxem:
Potrubí zvolte podle umístění a délky. Pro snadno přístupná místa a krátká vedení je možné použít systém SONO, pokud potrubí vede nad podhledem nebo v jinak nepřístupném místě, zvolte raději pevné potrubí, které půjde v budoucnu čistit kartáči např. SPIRO. Jako flexibilní variantu doporučujeme potrubí Masterflex.
Rozdělovací (distribuční) box:
Rozdělovací box plánujte na místo, které bude snadno servisovatelné a servisní otvor ve stropě nebude tolik esteticky vadit.
Ideální umístění je v technické místnosti bez podhledu nebo s kazetovým sádrokratonovým stropem. Pozici boxu je nutné volit i s ohledem na délku potrubí 90 nebo 75 mm. Tyto větve by neměly být delší než 12-15 m, aby nezpůsobavali velkou tlakovou ztrátu systému.
Rozdělovací box si nechte vyrobit na míru nebo z prefabrikovaných vyberte ten, který opravdu dobře sedí. Nevhodné jsou boxy s otvory pro potrubí proti sobě, které přenáší hluk z pokoje do pokoje. Nevhodně použitý box zbytečně navyšuje tlakové ztráty rozvodů a může způsobovat hlučné turbulence. Box objednávejte vždy s dostatečnou časovou rezervou. Před objednáním promyslete, jak box ke konstrukci připevníte – pozinkované plechové boxy váží několik kg. Rozdělovací box při instalujte jako první.
Rozdělovací box doporučujeme opatřit:
a) servisním otvorem
b) hygienickou hlukovou izolací, ta funguje jako další tlumič hluku
c) v případě potřeby a dobrého přístupu regulačnímu klapkami na potrubí (musí k nim být servisní přístup)
Potrubí mezi rozdělovacím boxem a vyústkou
Na výběr nabízíme systém 75 mm a 90 mm potrubí.
75 mm používáme nejčastěji, má větší výběr komponentů, nezabírá tolik místa, nabízí snadnou manipulaci a je hlukově i tlakově adekvátní k přívodu 30 m3/h vzduchu pro jednu osobu jednou hadicí.
Systém z hadic s vnějším průměre 90 mm dokáže přivést jednou hadicí více vzduchu (až 40 m3/h), jednotka překonává menší tlakový odpor rozvodů (tlaková ztráta), takže se může chovat tišeji a spotřebovat méně wattů. Expozice hluku v interiéru je však obvykle závislá spíše na použitém ventilu než na velikosti potrubí (75 nebo 90 mm).
Potrubí je nutné důkladě kotvit (á 1,5m) aby nedocházelo k prověšení a kontaktu se sádrokartonem nebo nosným rastrem.
Stropní box (75 mm nebo 90 mm)
Na konci potrubí bývá tzv. stropní box. Většinou je z plastu. Na trhu je jich dnes několik druhů. Pro systém 75 mm se obvykle používají boxy s jedním nebo dvěma vstupy (1x75 nebo 2X75 mm) otvor pro ventil je obvykle 125 mm.
Některé boxy se kotví do nosné konstrukce a jejich tubus prochází přes sádrokarton do interiéru. Tubus se zakrátí dle potřeby (např. stropní box OVA ) – u těchto boxů je nutné rozměřit správnou pozici boxu ještě před instalací sádrokartonů.
Druhý typ stropních boxů se kotví ve fázi hrubé stavby cca 1 m od budoucí pozice vyústky. Při instalaci sádrokartonu je nutné dát si pozor na pozici rastrů a aby se dal box otvorem volně přitáhnout do své finální pozice. V ní se stropní box ukotví vrutem, který prochází pře tzv. zděř ventilu, sádrokarton a límec stropního boxu. Typickým zástupcem jsou boxy GTX.
Většinu stropních boxů lze bez problémů použít i např. v příčkách ze sádrokartonu.
Vyústky rozlišujeme na stropní, nástěnné a podlahové.
Stropní vyústky (ventily)
Pokud je vyústka v ideální pozici (tzn. přívodní co nejdále od odvodní nebo od vstupu do místnosti a odvodní na středu odsávané místnosti), tak lze použít jakoukoliv stropní vyústku/ventil správné velikosti (do 60 m3/h velikost 125mm).
Pro dětské pokoje, kde se může dispozice často měnit, doporučujeme směrovatelné ventily (např. LUFTOMET SKY nebo BDOP), kterými lze ovlivnit směr toku vzduchu do místnosti.
Nástěnné (stěnové) vyústky
Pokud je instalace limitovaná např. výškou stropu, stropem z pohledového betonu apod., tak lze vyústky osadit i do horní části stěny. V těchto případech je nutné směr a dosah proudu čerstvého vzduchu často ovlivnit (aby nedocházelo k tzv. zkratu a čerstvý vzduch neodešel z místnosti dříve, než ji provětrá nebo naředí stávající vzduch). Pro tento účel se používají tzv. dýzy, které mají obyvkle malé otvory, které navýší rychlost vzduchu, a zároveň i jeho dosah.
Nevýhodou dýz v těchto systémech větrání rodinných domů je:
a) Nedostatečný dosah - systém se provozuje často na nižší rychlosti a dosah pak není dle projektu.
b) Vyšší rychlost proudění navyšuje expozici hluku
Použití dýz, tak doporučujeme pečlivě zvážit. Řešením může být např. instalace sádrokartonového kastlíku např s LED osvětlením vedeným podél zdi a v něm umístit stropní vyústku. Instalací se stěnovým řešením však máme za sebou desítky a spokojení majitelé už ani nevědí odkud vzduch přichází.
Většinou je snaha potrubí ve vedlejší místnosti umístit co nejvýše a vyústka pak vychází poměrně blízko stropu. Pro tyto instalace doporučujeme z estetického hlediska spíše hranatou dýzu (např. LUFTOMET JET nebo WDZA).
Podlahové vyústky (pouze pro přívod)
Obecně v rozvodech v podlaze nevidíme oproti předchozím dvěma variantám snad žádné výhody a našim klientům je obecně nedoporučujeme.
Důvody:
- potrubní rozvody v podlaze přízemí jsou obvykle na úkor výšky tepelné izolace v patře pak na úkor kročejové izolace
- výměna, oprava atd. potrubí je oproti řešení v podhledech velmi nákladná
- vyústky v podlaze limitují neomezenému využití celého pokoje – pozice nábytku, stolu, koberců atd.
- do vyústek a tím i do sytému mohou padat nečistoty a přitahují jako magnet hravé děti
- i když jsou vyústky pochozí, může dojít ke zranění
- vyústky pro odvod vzduchu je nutné stejně instalovat v pod stropem, takže podhledům nebo sádrokartonovým kastlíkům se nevyhnete.
V případě, že máte jakékoliv dotazy nebo chcete s něčím poradit neváhejte nás kontaktovat.
Nabízíme základní návrhy řešení zdarma, autorizovanou projekci vzduchotechniky a zajistíme montáž jednotek osobami se servisním a montážním oprávněním.
Pokud se chcete dovědět víc přečtěte si další články naší poradny.
ČLÁNEK BYL NAPOSLEDY EDITOVÁN DNE 8.7.2019